Vladimír Suchánek, akademický malíř a grafik, mat. r. 1951 (Nové Město)

Vzpomínka protektorátní

K árijskému pozdravu zdvižená pravice primánků na začátku každé vyučovací hodiny - první naše lekce vynucené přetvářky, která nás v životě potkala... Byli jsme sice děti, ale křivdu a zlo nacistické okupace jsme si už uvědomovali. Naše ponížení při pozdravu bývalo radostně vystřídáno pocitem hrdinského vzdoru při hodinách náboženství, které statečný pan farář Meloun zahajoval zdviženou pravicí přecházející okamžitě v pokřižování k modlitbě. Neměli jsme ani tušení, že na nás záhy čekají čtyři desetiletí jiného diktátu, jemuž nepodlehnout bude záviset pouze na míře osobní statečnosti a charakteru každého z nás...

Bezstarostné veselí, které doprovázelo naše protektorátní dojíždění vlakem z Nového Města do Náchoda, bylo zarámováno do pošmourného rámce nádražních čekáren, zvláště při večerních návratech z odpoledního vyučování. O celé hodiny zpožděné vlaky, přísně nařízené zatemnění utápělo město do ponurého temna, sirény leteckých poplachů umocňovaly dramatickou atmosféru. Právě ono zatemnění se stalo jedním z námětů mého grafického cyklu "Fragmenty - Šest vzpomínek na šest let okupace", vzniklo s odstupem třiceti let.

Hned po skončení války byla zřízena pobočka gymnázia v Novém Městě nad Metují. Zde nás zastihl "vítězný únor" i jeho obecně známé důsledky korunované v roce 1951 naší maturitou. Ta odpovídala požadavku doby, který zněl:maturovat v modré svazácké košili! Nic nebyl platný náš odpor a výmluvy, ubránit se tomuto nařízení jsme nedokázali. Poněvadž jsem svazáckou košili nevlastnil, obarvila mně maminka na modro už omšelou bílou košili, v níž jsem hrával na saxofon v novoměstském Melody Clubu. Barva však byla poněkud nestálá a já se vrátil od maturity nejen upocený, ale i modrý po celém těle. Ani tato oběť mi nepřinesla- přes dobrý výsledek maturitní zkoušky - potřebné doporučení ke studiu na vysoké škole. Místo toho jsem byl poslán spolu s několika dalšími úspěšnými maturanty na zocelení do těžkého průmyslu...

V té době také skončila šestiletá existence novoměstského gymnázia.