Marie Sobotková, ředitelka Městské knihovny v Náchodě, mat. r. 1967

Škola a její kantoři

Střední všeobecně vzdělávací škola v Náchodě - to byl název gymnázia v letech 1964-1967, kdy jsme zde studovaly. Ypsilon je zcela na místě. Byly jsme dívčí třídou humanitního zaměření, a tak jedinou mužnou ozdobou byl náš třídní, výborný češtinář, profesor Aleš Fetters. Uměl to s námi a doufám, že tak trochu i my s ním.

S odstupem let se gymnázium té doby jeví především jako škola osobností kantorů, kteří nám poskytli dobré základy pro budoucí povolání i pro další studium.

Profesor Milan Jareš a hodiny dějepisu, netradičně pojímané ve výkladu i zkoušení, s pověstnou otázkou: "Víš, nevíš nebo tušíš?" Nešetřil ironií a sarkasmem. Oceňoval i schopnost jisté fantazie a improvizace při odpovědích na otázky; vše bylo lepší než pouhé mlčení. Svérázná metoda nutící k uvažování a hledání souvislostí. Totéž lze říci i o jeho občanské nauce, což byly vlastně základy filosofického myšlení.

Profesor Václav Myšák, typ klasického středoškolského učitele jazyků. Povinná ruština s Puškinem a Lermontovem v originále a zvolená francouzština s důrazem na procvičování gramatických jevů, které zůstaly překvapivě trvale zafixovány a vybavují se i dnes. Nepovinná latina nás uvedla do studia jazyků a jejich logiky. Později přišly její znalosti mnohokrát velmi vhod.

Malby, kresby a linoryty byly vytvářeny v hodinách nepovinné výtvarné výchovy pod vedením profesora Jiřího Votýpky. Kreslilo se nejen ve školní třídě, ale i venku. Kupodivu, předmětem našeho výtvarného snažení nebyla silueta náchodského zámku, ale většinou obyčejná ulice, zakončená tovární budovou. Naše výtvory vlastně nebyly ani tak důležité, spíše zde vznikal trvalý vztah a zájem o výtvarné umění.

Nejvýraznější osobností zůstává profesor Aleš Fetters, kterého charakterizuje hluboká znalost českého jazyka a literatury, schopnost sdělit poutavou formou množství poznatků ve vzájemných souvislostech, výklad založený na konkrétních ukázkách slovesného textu. V kulturně bohatých šedesátých letech jsme jeho zásluhou vstřebali skutečnou podobu české a světové literatury, ale i filmu, malých divadelních scén, literárních časopisů a kritiky. V široce pojaté výuce profesora Aleše Fetterse byla zřetelně patrná úcta ke kulturním a historickým tradicím našeho regionu, nejen k těm literárním, ale i k hudebním, vlastivědným a školním. Tak nějak asi vzniká působením vynikajícího kantora pocit sounáležitosti s rodným krajem, s jeho kulturou, jazykem a řečí. Možná i pocit zodpovědnosti z vědomí návaznosti.

Gymnázium šedesátých let - to byly také chmelové brigády s klasickým česáním chmele v Hořanech na Lounsku, lyžařský výcvik v Krkonoších pod vedením tělocvikářky profesorky Aleny Vítové, taneční s elegantním párem manželů Grauových, slavné plesy gymnázia v náchodském Beránku a studentské majálesy s volbami Miss. Byly to také základy textilní výroby v n. p. Tepna, kde se začínalo již před šestou v provozech přádelny a tkalcovny, a v dalších dnech byla přece jenom liběji vnímána vůně školních prostor v budově gymnázia.

Tehdejší pouhé tři roky studia uběhly snad až příliš rychle, přesto zanechaly na školu a její kantory v paměti laskavý otisk, otisk..., který ani po letech neztrácí své jasné kontury.